Vladimír Just: Velký slovník floskulí

Všichni je dobře známe – poletují kolem nás, valí se na nás, často je sami použijeme, ani nevíme jak: časované bomby, třešničky na dortu, drtivé většiny, mantinely, prizmata, pohody, tahy na branku, úlety, vlajkové lodi, špičky ledovců... Některé z nich původně snad i byly neotřelé a vtipné, omíláním se z nich však stalo smetí. V lepším případě jen zbytečné, ale jindy úmyslně zavádějící a lživé, předstírající zasvěcenost mluvčího a maskující manipulaci s myšlením posluchače a s jeho názory.

Nechtějme Slovník řadit jednoznačně mezi jazykové příručky. Je to spíš soubor abecedně řazených esejů o jazyce a myšlení a o nebezpečném ovlivňování, kterému jsme hlavně ze stran médií všichni vystaveni.

„Příručka, která by měla být každodenním poradcem a zdrojem varování nám všem – počínaje panem prezidentem a konče posledním houmlesákem! Kdo z nás se alespoň při půl tuctu hesel nechytí za nos?“ (PhDr. Martin Machovec)